Kdo že?

4. listopadu 2012 v 17:52 | Ká. |  Ká.
Jáá! Ozývám se po dloooouhééé odmlce. Ale jsem tady! A ve své plné kráse, haha.
Zrovna jsem narazila na jednu mou slohovou práci na téma: Jaká jsem a jaká nejsem.
Jsou tam bláboly. Psala jsem to asi před rokem. Dnes mi to přijde ubohé a dětinské. Ale v tu dobu jsem to tak nejspíš cítila.. Trochu to pozměním a nechám vás lehce nahlédnout do mě samé.
Abych řekla pravdu, nedělám to zase tolik kvůli vám. Spíš kvůli mně. Třeba mi to pomůže se v sobě trochu lépe vyznat.

I když je to pitomé psát takto o sobě (spíš složité).. Lidé nás ovlivňují. Každou sekundou v našem životě jsme něčím ovlivňováni a v každé situaci se můžeme zachovat úplně jinak.. Tak jak mám sakra posuzovat, jaká jsem. To by měli ostatní… A strašně by mě zajímal, jejich názor.
No, ale protože je to pro mě tak těžké, dám to do takových bodíků bodů. Co z toho usoudíte, je už na vás.

Strach
Takže.., mám strašný strach o svou rodinu a o sebe samou. Bojím se o svůj budoucí život a celkově budoucnosti. Děsím se toho, co bude a co přijde… toho, co může přijít klidně teď a klidně zítra.
Bojím se, že zůstanu sama. Bez přátel, bez lásky, bez rodiny.. Bez jakékoliv pomocné ruky nebo spřízněné duše. Bojím se, že nedosáhnu toho, čeho budu chtít a že zklamu mé blízké. Bojím se taky toho, že nedosáhnu ničeho. Že zemřu a nikdo si nebude říkat: Jo! Ta něco dokázala… V tom případě by byl můj život úplně k ničemu. Protože věřím, že každý je tu z nějakého určitého důvodu. Něco jako poslání.. a šílím z představy, že nepřijdu na to, jaké poslání je to mé. Mám hrůzu ze dne, kdy přijdu o rodiče a bojím se smrti. Bojím se celkově toho, že prostě zklamu. Kohokoliv. Protože chci být dobrá. Chci být alespoň v něčem dobrá. Strašně moc mi záleží na názoru ostatních, což je trochu mínus… vlastně hodně mínus. Ale nemůžu si pomoct. Chci být pro ně užitečná a… no, to až v jiném odstavci.

Miluju…
Hahá, první co mě teď napadlo, je podzim, protože koukám z okna ven a vidím tu nekonečnou škálu krásných barev( a to mi věřte, že nemám ráda oranžovou)..
Miluji noční jízdy autem nebo jízdy za deště. Strašně mě přitahuje vesmír a dokázala bych se do nebe koukat klidně několik hodin. Uklidňuje mě, když se procházím a dojdu například k louce, která "nikde nekončí" a já se můžu koukat na tu nádheru. Miluju čtení a dobrou hudbu. Ráda si povídám s inteligentními lidmi. Taky miluju svůj blog (ten minulý, bohužel…) a taky svůj pokoj, dům, vesnici, město… Miluju taky jaro a tanec a pocit bezpečí. Pocit jistoty. Radost a smích. Zábavu. Miluju svou rodinu, kamarády… Miluju čaj, vodní dýmku, divadlo. Strašně ráda si s někým povídám o něčem, co má smysl. Nemám totiž ráda takové ty bláboly o ničem. Strašně mě přitahují takový ti "tajemní lidé". Kteří jsou tiší, nedávají každému nahlédnout do svého nitra (protože jsou zkrátka jiní). Miluju alpinning, kterýho bych se účastnila klidně každej den (kdyby byly peníze a čas), ale mám v plánu udělat si kurz na instruktora. Miluju sladké, kterého bych se snad nikdy nemohla přejíst. A kafé, taky postel a smích..hmm, to už jsem říkala. A miluju Linkin Park a Red Hot Chili Peppers a poznávání cizích národů a tajů světa… už plácám nesmysly.
Je čas posunout se trochu dál.


Po tom, co mám ráda by mělo asi následovat to, co ráda nemám..
(Popravdě, tenhle odstavec (odstaveček) je celý zkopírovaný -až na závorku na konci-z té prvotní slohové práce. Na tohle téma se mi teď totiž nechce vůbec přemýšlet.)
Nesnáším bezmoc, pokrytectví, zákeřnost. Nesnáším játra, kapustu, zelí a kyselou chuť. Nesnáším okna s odtáhnutými žaluziemi, když je venku tma. Nemám ráda lidi, kteří myslí jen na sebe. Nemám ráda povrchní a hloupé lidi. Nemám ráda, když se někdo nedokáže bavit. Nemám ráda špatnou náladu (která mě ale poslední dobou dost často navštěvuje a vysává ze mě jakoukoliv chuť do života).

Dáále. Jsem beran. Asi nejtvrdohlavější člověk na světě, ale dokážu si s lidmi popovídat a popřípadě hledat kompromisy. Nemám silnou vůli a většinou když se do něčeho pustím, tak to vzdám ( s tím souvisí moje současné vypuštění od psaní článků. Rozepsaných jich pár mám. Ale ne a ne to dopsat). Taky jsem hrozně moc naivní a důvěřivá, čeho lidi rádi zneužívají. Sama si neustále říkám, že si musím dávat bacha na lidi, ale nejde to. Naletím znova.. a znova.
V určitých případech jsem taky hodně nerozhodná (vlastně pořád). Taky nepořádná. Ale troufám si říct, že i přes nespočet špatných vlastností, mám i pár dobrých. Snad dokážu naslouchat. Jsem takový snílek a romantická duše. Ale zároveň i vůdčí typ a nejradši bych si vše udělala sama. Ale zase - když na to přijde a jde například o člověka, kterýho nadevšechno miluju, radši se přizpůsobím a svůj názor odtlačím do ústraní, abych náhodou nevypadala blbě (teď si asi trochu protiřečím k té tvrdohlavosti. Ale jak jsem říkala, je to složitý se popisovat.. jde o to v jakých situacích.)
Navenek by mě asi většina lidí tipovala na optimistu a sangvinika a věčně vysmátého člověka. Uvnitř mého já je to ale úplně jinak.
Samotu mám ráda. A společnost taky - jen to musí být lidé, s kterými opravdu chci být.

Končím. Myslím, že to bylo dost vyšťavující jak pro mě, tak pro vás.
Mějte se fanfárově. Snad se brzy ozvu.

 


Komentáře

1 Tereza. Tereza. | Web | 5. listopadu 2012 v 20:00 | Reagovat

jsme v plno věcech stejný.. hehe :)

2 May May | Web | 7. listopadu 2012 v 16:25 | Reagovat

Supér. Zajímavý čtení. Za ty LP, RHCP, a sympatie k introvertům máš malé bezvýznamené plus. :-D
Ale jinak. :-) Je poznat že je to článek starší (myslím), protože strach ze smrti a ze ztráty rodiču jsem taky měl, ale už je to hezkých pár let zpátky. Jen se neboj budoucnosti. :-) Uvědomuj si jen přítomnost, protože nic jinýho neni skutečný. :-)

3 Ká | Web | 7. listopadu 2012 v 16:54 | Reagovat

[1]: Jak jinak:)

[2]: Je pravda, že teď už to není tak hrozný jako před tím rokem.. To jsem se od rodičů nehnula :D.

4 es ef es ef | Web | 11. listopadu 2012 v 22:39 | Reagovat

sama často přemýšlím o budoucnosti. že se nedostanu na vysokou, že ji neudělám a že mě třeba ta práce nebude nakonec ani trochu bavit.

noční jízdy autem taky miluju. ale nesmí nich být zle, občas je mi v autě blbě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama